Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč nás zajímá ?


Maligní hypertemie je závažnou a velmi obávanou komplikací anestezie, jejíž výskyt u dosud neanestezovaných jedinců prakticky nikdy nelze jednoznačně vyloučit. Zvláště ožehavá je pak situace v dětském věku, kdy velká část populace prodělává první kontakt s anestetiky. Akutní fulminantní průběh je sice velmi vzácný, bez včasného rozpoznámí a terapie však může vést až ke smrti pacienta. Na našem oddělení jsme v posledních zhruba 5-ti letech zachytili větší počet pacientů, u kterých došlo během anestezie ke komplikacím podezřelým z maligní hypertermie, čemuž následně odpovídala i laboratorní odezva - především zvýšení svalových enzymů. Porobnější údaje viz zkušenosti z praxe.



Jak vzniká ?


Podstatou maligní hypertermie je hereditární subklinická myopatie se zvýšenou excitabilitou ryanodinového receptoru RyR sarkoplasmatického retikula. Vlna depolarizace z nervosvalové ploténky přechází fyziologicky na transverzální tubulus myocytu, jehož dihydropyridinový receptor DHP zajišťuje funkční spojení s RyR, tedy vlastně vápníkovým kanálem sarkoplasmatického retikula. Otevření RyR vede k uvolnění Ca -koncentrace v myoplasmě se zvýší řádově 500x, změní se konfigurace troponinu ( aktin uvolní receptorová místa pro myosin) a následuje kontrakce příčně pruhovaného svalu. Intracelulární kalciové pumpy závislé na ATP pak rychle transportují Ca zpět do SR.


U vnímavého svalu při kontaktu se spouštěčem vzniká CIRC (kalciem indukované uvolňování kalcia), kdy vlna depolarizace vyvolá drobný výron Ca z TT, a ten pak indukuje masívní a nekontrolované uvolňování Ca ze SR (porucha vrátkování RyR). Vzniká tak protrahovaná svalová kontrakce s dramatickým vzrůstem aerobního, později i anaerobního metabolismu, extrémními nároky na kyslík a nadprodukcí tepla. Zvýšená teplota svalu znamená nižší potřebu kalcia pro reakci aktinu a myosinu, navíc toxická koncentrace Ca v mitochondriích brzdí oxidativní fosforylaci = tvorbu ATP potřebnou pro reabsorpci Ca. Výsledkem je bludný kruh, kdy je svalová ztuhlost udržována nezávisle na intracelulární koncentraci kalcia.


Jak se projeví ?


Klinické projevy mohou být velmi rozmanité - od běžných a snadno jinak vysvětlitelných odchylek od normálního průběh anestezie až po fatální komplikace: maligní arytmie, extrémní hyperkapnie, metabolický rozvrat (kombinovaná acidóza, hyperkalémie, hypokalcémie ...) , hypertermie, DIC, exitus. Podrobnosti viz klinický obraz


Dá se léčit ?


Efektivita léčby MH závisí především na rychlosti zásahu. Probíhá-li MH po určitou dobu nepozorovaně, může dojít k rozvoji irreversibilních patofyziologických změn a vzniku bludného kruhu, který již terapeuticky nevlivníme. Základním lékem je dantrolen. Působí na úrovni DHP, kde pravděpodobně blokuje přenos membránového potenciálu, a tak tlumí uvolňování Ca z RyR sarkoplasmatického retikula, aniž by ovlivnil jeho zpětné vstřebávání. Existuje-li u pacienta podezření na možnost vzniku MH již před operačním výkonem, je nutná v některých případech příprava dantrolenem, vždy pak specifické vedení anestezie.




Jak omezit riziko ?


Jestliže riziko vzniku MH nelze v rámci rutinního předoperačního vyšetření zcela vyloučit, můžeme jej alespoň omezit na minimum. Především musíme důkladně zvážit a prověřit všechny známé rizikové faktory:

 

  • Rodinná anamnéza (susp. syndrom MH u pokrevních příbuzných, výskyt myopatie, metabolických vad, elevace svalových enzymů v rodině...)

 

  • Osobní anamnéza (komplikace předchozích anestezií bez uspokojivého vysvětlení, diagnostikovaná myopatie, klinicky němá elevace svalových enzymů, genetické syndromy, jejichž součástí je zvýšené riziko MH, trismus při pití černé kávy...)'


 

  • Podezřelé komplikace při vlastní anestezii (tuhá čelist bránící intubaci, tachykardie, hypertenze či arytmie po vyloučení běžných příčin, narůstající hyperkapnie při normoventilaci, svalová rigidita, vzestup teploty, hypoxie, laktátová acidóza... - nutno vždy na MH myslet !!! )